dní
do konce školního roku
Integrovaná střední škola Brno

Hlavní menu

Novinky

19. listopad 2015

Naši učitelé a zaměstnanci cestují po Evropě – tentokrát po Slovinsku

Školní rok 2015/16 ukrajuje již třetí měsíc. I podzimní prázdniny jsou již minulostí. My si však chceme ještě jednou zavzpomínat na Slovinsko a připomenout si třídenní putování, které bylo připraveno na podzimní prázdniny pro učitele a zaměstnance školy. Nabízíme malou ochutnávku této nevelké evropské zemičky, bohaté však na malebnost přírody, krásu památek i historie.

Tak se pojďte s námi projet.

 

První den – středa 28. 10. 2015

Naše putování začalo velmi brzo ráno. U školy na Křižíkové 15 jsme naložili svá zavazadla i sebe, spočítali se a vyrazili. S dobrou náladou i snídaní, se zásobami jídla i slovinských slovíček. Sedmihodinová cesta na sever Slovinska probíhala bez komplikací. Jediným zpestřením bylo dlouhé hledání mýtného. Ale i to se podařilo zvládnout a najednou jsme byli na místě.

 

Cílem dne byla oblast jezera Bled s malým ostrůvkem uprostřed. Tam vedla i naše cesta. Převozníkem jsme byli usazeni do otevřených lodiček zvaných pletny a pluli na Blejski otok na prohlídku kostelíčka se slovanským hřbitovem z 9. století. Byli jsme obklopeni klidem a pokojem jezera i podzimní nostalgickou náladou.

 

Dalším bodem programu byla soutěska Vintgar ležící v blízkosti jezera. Začalo se stmívat a my spěchali k soutěsce. Projížděli jsme malou vesničkou, všude úzké cesty a zatáčky, ukazatele nikde a my nevěděli, kde se nakonec octneme. Zkušenost pana řidiče a GPS nás brzy dovedla na místo. K soutěsce, která patří k největším a nejznámějším lákadlům Slovinska. K soutěsce, kdy rokle místy dosahuje až 250 m hloubky. K soutěsce, kterou procházíte přes dřevené můstky a chodníčky, k soutěsce, kde lze pozorovat ve vodě odpočívající pstruhy. Úžasná podívaná, kterou potvrdili a fotograficky zdokumentovali mnozí z nás. Ani se nám z tohoto půvabného místa nechtělo, ale setmělo se a my museli pokračovat v naší cestě. Čekala na nás Lublaň s příjemným hotelem Park, místem našeho ubytování. Byli jsme unavení, ale spokojení a plní zážitků. Těšili jsme se na odpočinek. 

Tak skončil den první.

 

Druhý den – čtvrtek 29.10 2015

Po dobrém spánku a vydatné snídani jsme se vydali hledat náš autobus a hurá na dnešní výlet. Dobrá nálada byla stále naším společníkem a nic na tom nezměnil ani očekávaný déšť.

 

Dopoledním cílem byla návštěva Škocjanských jeskyní, zapsaných do seznamu světového přírodního bohatství UNESCO. Dvouhodinová prohlídka začala v Tiché jeskyni, kdy jsme scházeli po osvětlených schodech do útrob nádherných obrovských prostor, plných kouzelných nasvícených krápníků. Přecházeli jsme přes tichounkou část jeskyně do prostor, kde pod námi v hloubce až 200 metrů hučela řeka Řeka. A my ji přecházeli po úzké lávce, dívaje se do hluboké propasti. Znovu fascinující zážitek.

 

Odpoledním programem byla návštěva moře či spíše přímořských městeček Piran a Portorož. O prvním z nich se v průvodcích píše, že je „nejzářivější perlou na náhrdelníku slovinských jadranských měst“ a druhé zní v překladu velmi romanticky „Přístav růží“. A do těchto letovisek jsme se vydali.

 

Procházce romantickým „skoroitalským“ městečkem Piran neuškodil ani vytrvalý déšť. Procházeli jsme se podél pobřeží i úzkými uličkami. Navštívili katedrálu sv. Jiří, obdivovali zvoniční věž, zmenšenou to kopii benátské Kampanily. Naším zrakům neunikly ani středověké hradby a další a další pamětihodnosti. Dokonce i déšť ustal a usmálo se na nás odpolední sluníčko. Někteří z nás chtěli okusit, jestli je moře stále slané… a bylo…i s oblečením. Naše procházka se také neobešla bez posezení v kavárničkách či hospůdkách. A dokonce jsme byli nuceni využít místní MHD -  bus.

 

Odpoledne se chýlilo ke konci a nám nastal čas odjezdu „domů“ do Lublaně. Večer teprve začínal, a tak ho využil každý po svém…někdo odešel za zábavou do města, někdo za večerními památkami, někdo již odpočíval či se bavil jinak.

Tak skončil den druhý.

 

Třetí den - pátek 30. 10. 2015

Dopolední program posledního dne se nesl ve znamení prohlídky Lublaňského hradu a pamětihodností samotného hlavního města.

 

Naše kroky nejdříve směřovaly na Grad, kde jsme byli přivítáni sympatickou průvodkyní Alenkou. Provázela nás prohlídkovým programem  Machine Time se šesti zastaveními u různých částí pevnosti. Vše bylo zpestřeno hereckými výstupy mladých herců. Čekalo nás zastavení u historie hradu i města, pověst o svatém Jiřím bojujícím s drakem, zastavení u studně, hladomorny, vězení. Půvabné bylo i to, že z původně anglicko-českého komentáře se plynule přešlo pouze do slovinského výkladu. A rozuměli jsme.

 

Následovala prohlídka města. Ta se nesla v duchu pamětihodností a významných lublaňských osobností, jakými byli například architekt J. Plečnik či romantický básník F. Prešenera.

Naše GPS nás vedla přes Dračí most k již zmiňovanému Lublaňskému hradu, poté ke katedrále Sv. Mikuláše, následovalo Plečnikovo Trojmostí ústící do Prešernova náměstí. Kolonáda, také dílo architekta Plečnika, nás pak nasměrovala do útulné kavárničky na dobré kafé. A že již bylo při nábřeží řeky Ljubljanice nespočet. Naše GPS také vypátrala, že i tato malinká evropská metropole, co se rozlohy a počtu obyvatel týče, je opředena mnoha tajemstvími a pověstmi.

 

Pobyt ve Slovinsku se rychle chýlil ke konci. Čekala nás návštěva Bohinjského jezera a slavného vodopádu Savica. Zbývalo jen vzít zavazadla z hotelu, naložit se do autobusu a vyjet. Měli jsme však nečekané technické zpoždění…ale vyjeli jsme.

Byl podvečer, začalo se stmívat, když jsme dorazili k naší poslední zastávce.  Za tmy jsme šlapali nahoru k vodopádu, za ještě větší tmy pak dolů. Zážitek ale stál za to a hlavně…všichni jsme to zvládli.

Pak už nás čekala cesta domů s mírným zdržením na slovinských hranicích.

Odkud jsme před třemi dny odjížděli, tam jsme se v brzkých ranních hodinách vrátili.

Dojeli jsme.

Tak skončil den třetí, tak skončilo naše putování Slovinskem.

 

P. S.

Poděkování patří panu řidiči Vladimírovi, který se svou rozvahou a bravurou zvládl všechny složité situace (a že jich nebylo málo). Díky i za to, že nás všechny šťastně dovezl domů.

Velký obdiv patří všem účastníkům zájezdu, kteří zvládli mnohdy krkolomné výšlapy, nenechali si vzít dobrou náladu za žádných nepříznivých okolností.

Poděkování patří všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na přípravě zájezdu.

 

Hvala Slovenijo! Díky Slovinsko!

 

Ing. Ludmila Čápová


Integrovaná střední škola automobilní Brno, příspěvková organizace, Křižíkova 106/15, 612 00 BRNO

IZO: 600 171 850    
IČ: 00 219 321   |   DIČ: CZ 00 219 321

telefon: 533 433 147-9 (spojovatelka)
e-mail: sekretariat@issabrno.cz
ID datové schránky: c84wg85

47534750

facebook RSS  Výsledek obrázku pro logo app store

 stravovani email Výsledek obrázku pro logo google play

 

počítadlo.abz.cz